Články autora

Ivana Knapová

Jsem vášnivá malířka, experimentátorka, inspirátorka a objevitelka skrytých možností. Pomůžu vám namalovat váš první opravdový obraz a zjistit, že malování je hra plná vzrušení a dobrodružství. Můj příběh najdete tady.
17.11. 2022

Výchova synů v Čechách 1

Moji milí! Kdy začít? Kdyby Matyáš (ten starší) měl psát někdy svůj životopis, mohl by začít: Narodit jsem se teda fakt neměl! Když mi bylo 25let, s jeho tatínkem jsem byla již nějakou dobu vdaná a antikoncepci jsem nepoužívala. Jednoho dne jsem se ale po zralé úvaze rozhodla zajít na gynekologii, abych nějakou konečně nasadila. Dozvěděla jsem se, že...

8.11. 2022

Milostné zvířátko

Zvířátko a ještě k tomu milostné! No uznejte. To musí být něco extra příjemného a roztomilého. Mé podvědomí nejspíš zapracovalo a když jsem si hrála s kameny a dřevem připraveným k malbě, když jsem přemýšlela, nebo spíš naciťovala co s tím podniknu, najednou tu byla. Hned dvě. Zvířátka. Při tvorbě jsem si s nima jen tak hezky hrála. To až pak, při focení, popisu...

27.9. 2022

Co vlastně chceš, ženo?

Moji milí. Toto vůbec není obecně o ženách. Nic nově – převratného se o tomto lidském druhu nedozvíte. Je to samozřejmě opět a pouze o mě. JENŽE! Protože jsem taky jenom člověk, můžete myslím vysledovat ve svém žití a zejména ve svém snažení a ve svých pocitech různé podobnosti.   Základní otázka zní: Byli jste někdy ve svém životě delší čas...

31.8. 2022

Zavři mé srdce Marie!

Moji milí! Vracím se na počátek roku 2020, kdy jsem namalovala svou první naprosto samostatně malovanou ikonu a pár dní poté sepsala o tom blog. Ikona již nějakou dobu posvěcuje domov své nové majitelky a já se vracím k tomuto silnému textu, aby nezůstal zcela zapomenut….   Milá Marie. Dalas mi svolení malovat tvou tvář. Jsem s tebou, když  tě maluji....

30.7. 2022

Když uvěřím volání, jsem ikonopisec!

Jak se ze mě stal ikonopisec? Jednou větou? Otevřela jsem Bohu své srdce zcela a beze zbytku – buď vůle tvá! Cha! Další prdlá padesátnice (myslí si teď ti, kdo tento zázrak nezažili). Těm, kdo mě trochu znají, vyskočí v hlavě mnoho otazníků. I já je tam měla. Když mi můj drahý muž před několika lety, v době mé...

23.7. 2022

Sbohem jesličky, sbohem dětičky!

napsáno červenec 2022 S koncem června skončila má jesličková kapitola. Před pěti lety jsem nevěděla kudy kam. Věděla jsem jen s naprostou určitostí, že se šitím polštářků a vším ostatním pod hlavičkou Ivky – Lehkoživky chci skončit. Dvacet let mě živilo to, co jsem si sama vymyslela a zrealizovala. Splněný sen. Jenže. Potřebovala jsem se přesunout na vyšší level...

22.7. 2022

Jesle gender studie

napsáno asi v roce 2018 Práci jsem získala díky kolapsu mé předchůdkyně. Skolilo ji to po dvou měsících této práce. Kolegyně, se kterou se střídám na jednom pracovišti – drsná motorkářka – má tento rok již pošesté antibiotika. Masakr? Rizikový příplatek? Chůva v jeslích! Již rok mám 4 dny v týdnu (desetihodinové směny) od 7 do 17h na starost čtyři dětičky od...

14.7. 2022

Lze vyfotit duši?

Ženy milé! Líbíte se sami sobě na fotkách? Nikde nic neretušujete, nevylepšujete a s nadšením sdílíte své foto na sociálních sítích? Óóó, vy se máte! Moc vám to přeju, ale tento blog je pro ty ostatní, nespokojené. Já jsem se vlastně nikdy nefotila ráda. Ani v mládí, kdy (jak potvrdí pamětníci) jsem byla štíhlá a krásná. Vždycky jsem sama v sobě,...

10.7. 2022

Domácí smrt

Ještě před měsícem jsem psát prostě musela. Na jiný projev kreativity jsem neměla sílu. Byla to pro mě terapie. Teď už mě k tomu nic nežene, ale jsem žena pořádkumilovná a chci to své povídání nějak uzavřít. Uklidit. Kdo nevíte, o čem mluvím, začalo to takto…. Babi – moje milá tchýně, zemřela v prvních květnových dnech v jednu v noci, v klidu, s morfiem...