Zavři mé srdce Marie!

Moji milí! Vracím se na počátek roku 2020, kdy jsem namalovala svou první naprosto samostatně malovanou ikonu a pár dní poté sepsala o tom blog. Ikona již nějakou dobu posvěcuje domov své nové majitelky a já se vracím k tomuto silnému textu, aby nezůstal zcela zapomenut….

Milá Marie. Dalas mi svolení malovat tvou tvář. Jsem s tebou, když  tě maluji. Mé srdce je tvé a všechna ta bolest, ta radost, ta krása, ta láska….všech světa Marií je tu. Proudy slz to dosvědčují. Přes slzy nelze malovat.

 Zavři prosím Marie na chvíli mé srdce, jinak malovat nemohu.

Zavři mé srdce Marie, ať na chvíli nepláču slzami všech žen, které setkaly se se zázrakem. Ať necítím zoufalství těch, kterým nebylo dopřáno, aby dokonalé boží dílo spatřilo svět, zrodilo se z nich a skrze ně. Ať necítím  věčnou, tupou bolest těch, které poslechly rozum a rozhodly se nedat zázraku šanci, projevit se ve hmotě.

Zavři mé srdce Marie, protože nemohu malovat, když vzpomenu všeho toho doufání a zoufání a bolesti a radosti a souznění a spočinutí, ke kterému mateřství nás nutí.

A pak? Když mu dáš, vše co máš, cos kdy měla i to, co kdy budeš mít….a on řekne: Musím jít!?!?!?!?! Ach Marie! Kolik z nás to zná? Jak dlouho musela bych plakat, abych za každou zoufalou Marii, které zbude jen jeho tělo, jeho popel, …nebo ani to ne, uronila jedinou, nepatrnou slzu?

Jak? Že smrt není?

Že vstoupí na nebesa? A jak, prosím tě, jak, dál žít bez jeho úsměvu, bez jeho obětí? Jak? Zavři mé srdce Marie.
Už vím, proč tebe vzývají, proč v tebe doufají všechny ty ženy Marie. Kdo jiný než TY Marie, mu může říct: Ježíši, zastav se chvilku a sešli naději, lásku a víru té malé Marii z Dolní Lhoty, než zešílí…ze samoty. Dej jí pocítit, jak moc je milována.
A teď na chvíli….zavři mé srdce Marie. Maluji.

Moji milí. Místopřísežně prohlašuji, že už vím, proč se říká, že malba ikony je především modlitba. Nad touto Něžnou Bohorodičkou jsem vyplakala tolik slz, že bych s nimi klidně mohla ředit barvy a vymývat v nich štětce a ještě by zbylo.

Proč malované ikony nedělá kdekdo? Vždyť je to JENOM kopie! Proč ikonychtivé ženy jezdí opakovaně na celkem drahé kursy jejich tvorby, když už ví, co a jak a mohou si je namalovat doma v obýváku? Proč? Mnohé jsem při tvorbě první naprosto samostatně a o samotě tvořené ikony zjistila. A nejen proto a pro všechny ty slzy jsem na ní náležitě pyšná! Pod levlazem a pod plátnem, přímo na dřevě má vepsánu motlidbu. Kéž promluví ke každému, kdo na ni pohlédne.

S láskou a srdcem znovuotevřeným, – ivka
Ještě snad – foto předlohy a mé malby společně, moc na focení behem tvorby nemyslím! :)) Malováno na dřevě pokrytém plátnem, pigmenty spojenými s vaječným žloutkem. Damarový lak a zlato 23,75 karátů. Velikost cca A4