Mateřství, tedy mateřská láska, byla a je v mém životě asi nejsilnější forma citu. Jenže. V době prvního manželství, kdy jsem oba své potomky počala a porodila, jsem zároveň nevědomky prožívala obrovské uvědomění vlastní hodnoty a realita mi to zrcadlila velmi náročnou každodenností. Na vlastní tvorbu nezbýval čas a mozek byl příliš zaměstnán řešením problémů....nebásnila jsem. A najednou ....z miminek jsou puberťáci.
Óda na adolescenta
Život je poberta.
Až skončí puberta,
vezme si tě moje dítě.
Ty moje hříbátko!
Zlobivé kůzlátko!
Miluju každou tvou kudrnu.
Láskou tě zahrnu!
Kterou si vybereš za ženu?
Kde tě ve světě doženu?
Nechci mít zbytečné obavy
Ať máš dost odvahy!
A že ji budeš potřebovat!
Přijde čas
kdy už nepřijdeš se
ke mě schovat.
Pak budeš muž! Tak se tuž!
Ale teď?
Hlad máš zas a znovu
pětačtyřicítku nohu
úcty ani trochu!
Sladký, pubertální hochu!!!
Puberťák 1.
Nic po mně nechtěj
starosti neměj
roste ze mě muž
tak mi světe služ!
Svět je hustej, rozum pustej
nepotřebuju nic vědět
stačí mi u PC sedět!
Puberťák 2.
Matko, už mě nech.
Já jsem všechnu moudrost sněd.
Až mně projde zažívacím traktem
možná s tebou
budu mluvit s taktem.
Propouštění
Víš, brečím
když píšu tuhle básničku.
Protože
už nedržím ve své tvou ručičku.
Tak běž, běž si užívat
raduj se a jásej.
Ať o tobě svět ví.
Ať poznáš všechny slasti.
Ať všechno zkusíš...
Musíš sám přijít na to
že existuje zákon rovnováhy
a po velké radosti
přijde smutek a samota.
Tak běž
tvoř něco velkého a zajímavého.
Ať všichni vidí, KDO jsi!
Ať poznají co umíš.
Ať zmlknou v úžasu.
Musíš sám přijít na to
že práce bez lásky
je chlebem bez soli
a velké ego
budí jen závist a pohrdání.
Tak běž!
Neboj se citů, odvaž se milovat!
Ať krásné dívky otupí své zbraně.
Ať Amorovi dojdou v toulci šípy.
Ať tvé srdce roste
jak vycházející slunce.
Musíš sám přijít na to
proč Romeo s Julií
nikdy nezestárnou
a konečně pochopit
proč šel Ježíš dobrovolně....
Tak běž.
Slibuj a podepisuj!
Vytvářej závazky.
Ať je vidět
že se nebojíš zodpovědnosti.
Ať na tebe kdekdo spoléhá.
Ať ručíš svým majetkem
i životem.
Musíš sám přijít na to
že není povinnost.
Jen příležitost.
A žádný soud, jen tvá čest
tě přiměje dostát
svým závazkům.
Já vím - už musíš jít.
Ale ještě poslední ponaučení.
Alespoň to si zapamatuj!
Když je ti těžko - usměj se.
Vzpomeň si na mé pohlazení.
Pro lásku nic nemožného není.
A teď už běž.....Propouštím tě!
Moje milované dítě.
