Moji milí. Prožívám momentálně velmi silné období odhalování celého vlastního potenciálu, odhazování zadních koleček a rozlišování důvěry a opravdové víry. Rozhodla jsem se vejít do svého strachu.

Přijímám, vyživuji a předávám světu DAR.

Jsem jako Marie! Pojďme si nejdřív ale zopakovat, jak to vlastně s tou Marií bylo…..

Jednoho krásného dne…přiletěl k Marii, hodné holce a čisté panně, archanděl Gabriel a povídá: Jsi výjimečná. Jsi stvořena k tomu, přijmout od Boha DAR a předat ho lidem pro jejich spásu.

Za 9 měsíců porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš! A Marie přijala. Myslíte, že v její době to bylo jednodušší? Jak říci doma, že porodí mesiáše? Jak vysvětlit Josefovi, že ji oplodnil Duch svatý? Nejspíš si všichni stejně mysleli své. A Josef byl tak hodný (nebo blbý), že zůstal s tou milou (nekonečně odvážnou a silnou), i když trochu popletenou dívkou.

Gabriel je pilný a rozdává dary kde se dá…

i když děti už to nejsou. Byl jsi vybrán! Jsi výjimečný! Oh, to se každému líbí. A dar se neodmítá. Jenže. Pak vás začnou učit a vychovávat. Pak zapojíte rozum. Buď přece rozumný! Co kdyby ve vás Dar rostl, tak jako v Marii, tak jako v každé ženě její dítě a za 9 měsíců, ať chcete nebo ne, ať se těšíte, nebo bojíte, i když to sakra bolí, Dáreček se dere na svět?

Bohužel, nejsme jako Marie.

Málokdo porodí svůj Dar v mládí.

Většinou ho pouštíme jen po kouskách (ano, vím, že zde podobenství s těhotenstvím kulhá). Ale spokojeni jsou v tomto případě všichni okolo. Ona je táák šikovná! Ten toho zvládne! Jen moje duše ovšem ví, že to jsou jen kousky, jen blbosti, kterými se chci zavděčit. Kterými si chci omluvit to, že se bojím uvěřit, bojím se porodit!

Blahoslaveni ti, kteří na svůj Dar zcela zapomněli.

Blahoslaveni ti, kteří cosi tuší, ale věnují se „důležitějším“ věcem.

Blahoslaveni ti, kteří o něm ví, ale neodváží se ho světu ukázat.

Blahoslaveni ti, kteří ho nechali v sobě zemřít na nezájem.

Protože budou muset….jednou….odpustit sami sobě.

Nemůžeš žít jen v představách. Musíš se začlenit do společnosti, postavit se na vlastní nohy, žít v realitě, postarat se o rodinu…..

Myslím, že všichni, kdo jsme dostali, kdo jsme přijali Dar o něm víme. Většinou ho i nějakým způsobem používáme. Ale málo. Nedostatečně. Jsme těhotní jen tak trochu. Copak to lze? To je ale blbost! No jasně. Jenže – kdo se odváží býti Marií? Kdybych byla v její situaci, nejspíš bych Gabrielovi řekla:“ Hele, vážím si tvé nabídky, ale nemohl bys přiletět za pár týdnů? To už budu provdána za Josefa a nikdo nemusí vědět, že to dítě není jeho, ale je od Boha.“

Mohl by se takto narodit spasitel? Hned je jasné, že takhle to fungovat nemůže!

Tak, jako nemůžu být trochu těhotná, nemůžu být chůva v jeslích a malířka. Daňová poradkyně a léčitelka. Učitel a spisovatel. Trenér a mistr světa. Tedy – ne najednou. Energii nelze tříštit a rozmělňovat. Tedy lze, ale výsledek tomu odpovídá. Ne, nechci vás teď nabádat k opouštění jistot, Chci jen zviditelnit SÍLU DUCHA. Sílu rozhodnutí. Sílu víry, která je nutná k zahnání strachu, k oznámení rodině (partnerovi, dětem, rodičům, nadřízeným)že……., k vyjevení Daru světu a k odhození zadních koleček. Protože, zadní kolečka jsou sice fain, ale moc rychle to s nimi nejede!

Je to totiž právě TATO SÍLA, která pak vykukuje z vašeho díla a může lidem něco říct.

ANO! Nááám, nááám, narodil se…..

P.S. Sepsáním tohoto blogu jsem si jaksi definitivně ujasnila, co chci a kdo jsem. Byl sepsán poněkud předčasně, protože než ho pustím do světa, musím několik lidí se svým rozhodnutím seznámit. Možná máte pocit, že je přece jedno, kde a jak svou energii uplatníte. Ovlivníte a ozáříte prostě ten kousek světa, který vám byl svěřen. Jenže. Stane se, tak jako mě, že najednou slyšíte co vám Gabriel říká….a dostanete pěkně vynadáno.

Naučit se říkat NE je jednou ze základních lekcí. Jenže přijde čas, kdy musíte začít odmítat i příjemné věci. Musíte říct NE tomu, co vás těší, NE pracovní nabídce, která oceňuje vaše dovednosti, NE zábavnému času s přáteli, NE,NE,NE! Okolí se diví a nechápe. Ale jen vy víte, že už nelze ztratit ani den.

Veď mě po správných cestách pro svoje jméno!

P.P.S. Pozor, nezaměňovat s workoholismem. Při něm je vám v práci dobře, protože roste vaše konto a vaše ego. Duše, tělo, i vše ostatní vám svěřené naopak dost chátrá!   – s láskou ivka

(napsáno v září 2021)